Přírodní kotvení je u nás v Česku poměrně rozšířené. Je to dáno jak materiálem (Na měkkých pískovcových skalách je, až na pár výjimek, zakázáno kotvit za nýty / borháky / kruhy), tak i prostředím (spousta highlinových spotů má dobré přírodní kotvení). Jedná se rozhodně o šetrnější způsob tahání highline, než vrtání do skály, zároveň je ale mnohem náročnější jak časově, tak logisticky. Možná právě tato výzva, spolu s pocitem, že po sobě člověk nezanechává žádné stopy, dělá tento způsob tahání poměrně populární.

Názory už se začínají lišit, když přijde řeč na používání jistících prvku z tradičního lezení ke kotvení. Na mysli máme vklíněnce, friendy a hexy, které když víš jak zakládat, není to vlastně žádná věda… ale to není ani highlining, když víš co dělat.

Nejedná se však o něco, co bychom mohli lehce standardizovat a říct veřejnosti, co je to správně a co naopak ne. Stejně tak pokud zakopeme kotvu do země, bude hrát roli typ hlíny / písku, úhel pod kterým síla působí a i jen změna vlhkosti může hrát velkou roli. Více si o tomto povíme v následujících odstavcích.

Obvazování stromů

Předpokládám, že už jsi slacklinu zkoušel předtím, než se chystáš tahat highline… jestli ne, tak běž a zkoušej…. Vítej zpět… teď proč bys měl ke kotvení highline používat strom? Stormy často rostou na krajích skal, některé jsou dokonce tak silné, že si můžeš natáhnout midline mezi nimi.

Pojďme se podívat na to, jak velikost stromu hraje roli a jak kotvit za stromy. Pokud zakotvíš tutový strom u jeho špičky, no, je tu velká šance, že se zlomí a ty umřeš. Nebo zakotvíš za tenký strom u kraje skály a … umřeš. Nebo použiješ velký strom, který roste na rozbahněném kopci a bum, vyrveš celý strom. Je dobré kotvit u země a pokud je to potřeba, přes jiný strom či A frame zvednout master point.

O redundanci už jsme mluvili, nicméně rád bych to zmínil znovu. Neuvazuj backup k jinému stromu! Víš, co se stane, pokud se hlavní strom zlomí? Budeš k němu přivázaný, až poletí dolů ze skály… věř stromu… a pak ho pojisti za jiný strom (ve směru síly), takže se síla rozloží mezi tyto 2 stromy (To samé platí i pro kameny).

Případně můžeš vyvázat více stromů do jednoho bodu - a rozložit tak sílu, která působí na každý z nich.

• Ověř si, že se nedotýkáš prsty, když se snažíš obejmout strom, pokud se chystáš za něj kotvit bez další podpory (např. Vyvázání dalšího stromu)
• Vem v potaz půdu, ve které strom roste. Představ si, jak drží v zemi, jaká je kolem hlína a jak hluboko má kořeny.
• Nepršelo v nedávné době a jak to může ovlivnit stabilitu stromu?
• Není strom moc blízko okraje? Nejsou pod okrajem skály vidět odkryté kořeny?
• Naopak není strom moc daleko od kraje? Pokud zakotvíš highlinu 2m vysoko na stromě, který je 6m od kraje, riskuješ odření lajny. Nikdy nechceš, aby se lajna čehokoliv dotýkala.
• Je strom živý? Pokud nechceš být mrtvý ty, nekotvi za mrtvé stromy. Častým znakem toho, že strom je mrtvý mohou být houby vyrůstající z jeho kořenů, dutý zvuk, pokud poklepeš na kmen. I živý strom může mít mrtvou část, která se při otřesech může ulomit a při pádu přetrhnout lajnu.
• Pamatuj že stromy jsou mnohem pevnější u země, než 2 metry od země. Pokud potřebuješ master point dostat výše, můžeš uvázat spanset u země a použít A-Frame ke zvednutí, popřípadě využít jiný strom k vyvázání nebo použít cokoliv přírodního (kámen, kmen) ke zvednutí kotvení.

Obvazování kamenů

Nechceš, aby kámen, za který kotvíš highline během chození spadl dolů ze skály, jelikož lajna je k němu přidělaná. Občas může být obvázaný menší kámen, pokud je za větším kamenem, který mu brání v pohybu, speciálně v případech, kdy tento větší kámen funguje pro zvednutí spansetu. Nezáleží ani tolik na velikosti kamene, nýbrž o to, jak je spojen se zemí. Obzvláště opatrný bys měl být při kotvení v pískovcových oblastech, nejenže je pískovec mnohem náchylnější na odření, ale často se stává, že jsou pískovcové bloky jen volně položeny na vrcholku a nejsou vůbec spojeny se skálou. Co tedy při výběru vhodného kamene vzít v úvahu?

Velikost: To, jak kámen vyvážeš, je pravděpodobně mnohem důležitější, než jeho velikost. Nicméně stále je velikost poměrně důležitým rozhodovacím faktorem. Kus skály, který se zdál jako dostatečně velký, se na prudkém kopci v Brazílii svalil ze skály během toho, co na něm byl lajner, což mělo za následek jeho smrt. Kámen nemusí mít nutně pokaždé velikost auta, aby byl bezpečný. Občas stačí i kámen velikosti ledničky, ale vybírej s rozvahou!

Typ obhozu: Existuje několik možností, jak obhodit kus skály. Např. na dvojito nebo liščí smyčkou tak, jako bychom obhazovali strom. Další možností je “na škorpióna”, tedy obvázat kámen a liščí smyčku umístit na opačnou stranu, než chceme mít hlavní bod kotvení, poté zbytek spansetu ze smyčky přehodit přes kámen (což může připomínat ocas škorpióna).
Varování: Při takovém uvázání působí na horní část kamene mnohem větší síla. Ověř si, že je kámen dostatečně stabilní a že ho tato síla nemůže posunout předtím, než začneš napínat!

Tvar: Tvar, obzvláště na našich pískovcích, hraje velkou roli. Dávat spanset na kámen, který je oblý, není úplně ideální.

Bandáže: Jakkoliv kámen obvážeš, každá část, která se tře musí být podložená. Ideálně podložit všechny části, kde spanset / lano přichází do kontaktu se skálou. U velkých obhozů to ne vždy je možné. Ostré hrany jsou druhá největší priorita, hned po pohyblivých částech, které by se mohli třením přepálit.

Vyrovnání: Můžeš obhodit více, než jeden kámen. Taktéž se může jednat jen o jeden z několika bodů kotvení, které vyvážeš přes sliding x nebo BFK. To ti může pomoc rozdělit sílu působicí na hlavní bod mezi ostatní body kotvení. Pamatuj však na to, že pokud jeden z nich spadne, ty padáš taky. Pokud je skála opravdu tutová, můžeš jí obvázat více materiály, takže získáš redundanci např. Pro případ, že by se přetrhl spanset nebo lano.

Zakopávání kotvení

Poblíž není nic k obhození, tvůj kamarád už vzteky zahodil vrtačku z rozbláceného svahu a vše vypadá beznadějně... možná ne. Právě teď přichází čas na to něco zakopat. V zahraničí se pro tento typ kotvení hojně používá název Dead man anchor. Pokud něco obhodíš a zakopeš to pod zem, můžeš za to kotvit highline. A tak jako u všeho, můžeš to posrat a umřít.

Pojďme se tedy “zakopat” trochu do hloubky:

Jak pevné je takové kotvení?
No, kdo ví… všechny jsou jiné. V ideálním případě chceš, aby se nejdříve přetrhnul spanset, ale nejdřív něco k silám, které na kotvení působí - spanset vytažený přes A frame pod úhlem 45° na kotvení působí silou 1,41 krát větší, než působí lajna na spanset. Pokud by spanset ze země vycházel téměř rovně, může na kotvení působit silou několikanásobně větší, než působí lajna.

Co můžeme zakopat?
Cokoliv kovového, kámen, dřevo nebo člověka, který s ničím nepomáhá a objeví se vždy až když je napnuto. Cokoliv pevného by mělo být dostatečné.
Zakopat se dá také batoh naplněný pískem / hlínou. Je dobré použít dobrý, odolný batoh, aby nedošlo k jeho roztržení.

Čím obvazovat?
Lano bude fungovat, ale je potřeba mít několik pramenů vycházejících ze země, aby byla dosažena dostatečná síla. Lano se navíc bude protahovat pod tahem, což v zemi může poškodit lano. Spansety jsou pro toto ideální, jelikož jsou velmi odolné proti prodření a nejsou průtažné. Občas můžeme vidět řetěz, který je spíše vhodný pro permanentní lajny.

Zatloukání kůlů

Do země můžeme zatlouct kůly nebo tyče. Jedná se o poměrně složitý způsob napínání z hlediska odhadnutí, zda vydrží nebo ne. Takže trochu z praxe:

ToDo